Otec kuponové privatizace k volbám v USA

Dušan Tříska (*1946) je významný český ekonom od kterého se dají čekat vzpomínky na období privatizace nebo názory na současnou ekonomickou situaci v ČR. Včera večer v Golem clubu si pro mě trochu překvapivě vybral jako své téma americké prezidentské volby. Není aktuálnější události (kromě dvou válečných konfliktů na dostřel), která může tak významně ovlivnit vztahy USA a Evropy než právě jméno příštího nájemníka Bílého domu.

Náš host se v poslední době zúčastnil řady panelových diskusí na toto téma a informoval nás o názorech odborníků, ale třeba i amerických studentů a učitelů. Zaujalo mě, že například téma imigrace, o které mluví D. Trump velmi často, běžní Američané nepovažují za tak zásadní, přitom by mohli mít pocit, že imigranti ohrožují jejich pracovní místa a čerpají sociální systém.

Soupeření obou kandidátů definoval D. Tříska jako souboj klasické liberální demokracie na straně demokratů a nacionálního konzervativismu na straně republikánů. To ostatně cítíme i v Evropě. D. Trumpa přirovnává k Viktoru Orbánovi a Kamalu Harris k Ursule von der Leyen nebo paní Nerudové.

Delší diskuse se rozpoutala na téma amerického volebního systému, který využívá tzv. volitele, jež jsou povinni volit kandidáta, který v jejich státě získal většinu. Takže se může i tentokrát opakovat situace, že vyhraje kandidát s celkové nižším počtem hlasů občanů, ale s vyšším počtem hlasů volitelů. Systém je velmi starý a má vyvažovat menší státy s většími, i když počty obyvatelstva se rychle mění, protože Američané valem opouštějí třeba Kalifornii, která je nejprogresivnější z progresivních. Velké firmy (např. Apple) a s nimi obyvatelé odcházejí do Texasu, kde jsou nižší daně, nižší ceny nemovitostí, vyšší bezpečnost a podstatně klidnější prostředí. Něco jako Bavorsko. Nicméně volební systém je v současné době nereformovatelný. Je dobré si uvědomit, že jednotlivé státy Unie požívají vyšší míru svobody než jednotlivé státy EU! Předpovědět volební výsledek je právě díky systému volitelů téměř nemožné. Současné odhady obou kandidátů jsou tak blízko sebe, že rozhoduje statistická chyba. Odborníci se shodují na tom, že rozhodne těch 7 nevyhraněný států (swing States), na prvním místě bude v hledáčku Pensylvánie. Je pravděpodobné, že se díky výsledkům v těchto přelétavých státech, dozvíme neoficiální výsledek voleb poměrně brzo. Možná už na příští debatě, která proběhne opět v úterý s komentátorem a analytikem Lukášem Jelínkem. Pokud bychom měli citovat ostrá prohlášení obou táborů na adresu protivníka, jde o soutěžení "duté a prázdné dámy" s jedincem, který je často označován jako "crazy man".

Nicméně původní hysterické reakce, které byly slyšet na akademické půdě, při volbách před 4 lety na adresu D. Trumpa se letos neopakují. Všeobecně se soudí, že při zvolení D. Trumpa nepůjde ani o konec Ameriky, ani Evropy. Na konkrétní otázku, jaký vliv by mělo jeho zvolení na Ukrajinský konflikt, převládá názor, že za Trumpovým mírovým plánem je okamžité příměří, vojska zůstanu na aktuální frontové čáře a už za klidu zbraní se bude jednat o jednotlivých územních ziscích a ztrátách. Doufejme, že by součástí takové dohody bylo i to, že by se tzv. Západní UA mohla stát členem NATO, které by odstrašilo Rusko od toho, aby se za pár let znovu nepokusilo o další speciální vojenskou operaci. Hlasování návštěvníků klubu na téma, kdo má větší šanci vyhrát, (bez ohledu na osobní preference) přesvědčivě vyhrál se 79 % D. Trump.