Libor Dvořák: JE RUSKO ZNOVU ŘÍŠÍ ZLA?

Válka na Ukrajině je v současné době hlavním tématem všeho zpravodajství. Hrůzy války, které jsme si ani nedokázali představit, jsou najednou na denním pořádku a nám nezbývá, než tomu svůj současný život přizpůsobit.

Náš příští host, letitý komentátor Českého rozhlasu, pan Libor Dvořák, je velkým znalcem Ruska a odborníkem na vztahy na tomto území a v Golem Clubu s námi pohovoří o tom, co se v této zemi momentálně děje a zda se na toto dění díváme tím správným pohledem.

Tento večer bude opravdu stát za to a byla by škoda si ho nechat ujít!

_____________________________________________

Debatní večer se koná v úterý  13. 9. 2022 ve 20.00 hodin.

Členové klubu se s hostem sejdou při společné večeři v 19.00 hodin.

Na setkání se těší,

Jiří Pacovský (místopředseda GC) a Ondřej Krůta (tajemník)

______________________________________________

Libor Dvořák (* 6. června1948Cheb) je českýnovinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů.

Osobní život

V letech 1959 až 1963 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1967 ukončil mladoboleslavskou Střední zemědělskou technickou školu mechanizační, po které pokračoval studiem filosofie a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval roku 1974.

Až do sametové revoluce byl zaměstnán v časopiseSovětská literatura, v období 1990–1991 se stal jeho šéfredaktorem a ředitelem Lidového nakladatelství Praha. Poté postupně pracoval na pozici redaktora ve Východoevropské informační agentuře, České televizi (1992–1993 a opět 1996–2005), Rádiu Alfa (1993–1995), České informační agentuře (1995–1996).

Na přelomu milénia se účastnil stávky v České televizi, po níž napsal knihu Česká televize, věc veřejná aneb Deník teroristy. Je také autorem knih Nové Rusko a trilogie Ej, čuvak! Ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského, Šutkopis a Lenin je v Ječný.

Od roku 2005 je členem redakce Český rozhlas Plus, respektive dříve Českého rozhlasu 6, kde se podílel na vzniku pořadů Den podle..., Názory a argumenty, Studio Stop, Rozmluvy, Politická literatura na českých pultech a Zaostřeno na vědu. Pracuje také v redakční radě časopisu Plav.

Je překladatelem z ruštiny, mezi autory, jejichž díla překládá patří např. bratři Strugačtí, Michail Bulgakov, Anton Pavlovič Čechov nebo Vladimir Sorokin.

Od roku 1967 je ženatý s Ludmilou Dvořákovou, mají dvě děti. Bratr Milan Dvořák je překladatel a tlumočník z ruštiny a angličtiny.

Publikační činnost (výběr)

Vlastní tvorba

• Česká televize - věc veřejná, aneb, Zápisky teroristovy. 1. vyd. údaje Brno: Jota, 2001. 131 S.

České překlady z ruštiny

• Čechov, Anton Pavlovič. Člověk ve futrálu. 1. vyd. Praha : Odeon, 2014. 235 S.

• Dostojevskij, Fjodor Michajlovič. Bratři Karamazovi. 1. vyd. Praha: Odeon, 2013. 981 S.

• Grin, Elda. Bílí ptáci: povídky. 1. vyd. Praha: Armenia Club, 2006. 142 S.

• Lebeděv, Sergej. Děti srpna. 1. vyd. Nakladatel Příbram: Pistorius & Olšanská, 2016. 278 S.

• Lukjaněnko, Sergej. Denní hlídka. 2. vyd. Nakladatel Praha: Triton : Argo, 2016. 396 S.

• Medveděv, Sergej. Návrat ruského leviathana. Pistorius & Olšanská, 2019, ISBN 978-80-7579-048-4

• Romov, Anatolij Sergejevič. Celní prohlídka. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 229 S.

• Zubov, Andrej Borisovič et al. Dějiny Ruska 20. století. I. a II. díl. Překlad: Libor Dvořák (spolupřekladatel)

• Zygar, Michail. Všichni muži Kremlu - stručná historie současného Ruska. Pistorius & Olšanská, 2016, ISBN 978-80-87855-64-5

• Zygar, Michail. Říše musí zemřít. Pistorius & Olšanská, 2020, ISBN 978-80-7579-078-1

• Žerebcová, Polina. Deníky Poliny Žerebcovové : děvčátko uprostřed čečenské války. 1. vyd. V Brně: BizBooks, 2016. 463 S.

Ocenění

Za překlad díla Proklaté dny od Ivana Alexejeviče Bunina získal tvůrčí prémii v rámci Ceny Josefa Jungmanna pro rok 2006. Roku 2012 obdržel spolu s bratrem Milanem Cenu Rudolfa Medka, udělovanou lidem, kteří se zabývají česko-ruskými vztahy.