Libor Dvořák: JE RUSKO ZNOVU ŘÍŠÍ ZLA?
Čas zahájení akce: 08:00.
Válka na Ukrajině je v současné době hlavním tématem všeho zpravodajství. Hrůzy války, které jsme si ani nedokázali představit, jsou najednou na denním pořádku a nám nezbývá, než tomu svůj současný život přizpůsobit.
Náš příští host, letitý komentátor Českého rozhlasu, pan Libor Dvořák, je velkým znalcem Ruska a odborníkem na problematiku tohoto území. V Golem Clubu s námi pohovoří o tom, jaké je zákulisí hrůz, které se aktuálně dějí.
Tento večer bude opravdu stát za to a byla by škoda si ho nechat ujít!
_____________________________________________
Debatní večer se koná v úterý 4. 6. 2024 ve 20.00 hodin.
Členové klubu se s hostem sejdou při společné večeři v 19.00 hodin.
Na setkání se těší,
Martin Kratochvíl (předseda GC) a Ondřej Krůta (tajemník)
______________________________________________
Libor Dvořák (* 6. června1948Cheb) je českýnovinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů.
Osobní život
V letech 1959 až 1963 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1967 ukončil mladoboleslavskou Střední zemědělskou technickou školu mechanizační, po které pokračoval studiem filosofie a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval roku 1974.
Až do sametové revoluce byl zaměstnán v časopiseSovětská literatura, v období 1990–1991 se stal jeho šéfredaktorem a ředitelem Lidového nakladatelství Praha. Poté postupně pracoval na pozici redaktora ve Východoevropské informační agentuře, České televizi (1992–1993 a opět 1996–2005), Rádiu Alfa (1993–1995), České informační agentuře (1995–1996).
Na přelomu milénia se účastnil stávky v České televizi, po níž napsal knihu Česká televize, věc veřejná aneb Deník teroristy. Je také autorem knih Nové Rusko a trilogie Ej, čuvak! Ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského, Šutkopis a Lenin je v Ječný.
Od roku 2005 je členem redakce Český rozhlas Plus, respektive dříve Českého rozhlasu 6, kde se podílel na vzniku pořadů Den podle..., Názory a argumenty, Studio Stop, Rozmluvy, Politická literatura na českých pultech a Zaostřeno na vědu. Pracuje také v redakční radě časopisu Plav.
Je překladatelem z ruštiny, mezi autory, jejichž díla překládá patří např. bratři Strugačtí, Michail Bulgakov, Anton Pavlovič Čechov nebo Vladimir Sorokin.
Od roku 1967 je ženatý s Ludmilou Dvořákovou, mají dvě děti. Bratr Milan Dvořák je překladatel a tlumočník z ruštiny a angličtiny.
Publikační činnost (výběr)
Vlastní tvorba
- Česká televize - věc veřejná, aneb, Zápisky teroristovy. 1. vyd. údaje Brno: Jota, 2001. 131 S.
České překlady z ruštiny
- Čechov, Anton Pavlovič. Člověk ve futrálu. 1. vyd. Praha : Odeon, 2014. 235 S.
- Dostojevskij, Fjodor Michajlovič. Bratři Karamazovi. 1. vyd. Praha: Odeon, 2013. 981 S.
- Grin, Elda. Bílí ptáci: povídky. 1. vyd. Praha: Armenia Club, 2006. 142 S.
- Lebeděv, Sergej. Děti srpna. 1. vyd. Nakladatel Příbram: Pistorius & Olšanská, 2016. 278 S.
- Lukjaněnko, Sergej. Denní hlídka. 2. vyd. Nakladatel Praha: Triton : Argo, 2016. 396 S.
- Medveděv, Sergej. Návrat ruského leviathana. Pistorius & Olšanská, 2019, ISBN 978-80-7579-048-4
- Romov, Anatolij Sergejevič. Celní prohlídka. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 229 S.
- Zubov, Andrej Borisovič et al. Dějiny Ruska 20. století. I. a II. díl. Překlad: Libor Dvořák (spolupřekladatel)
- Zygar, Michail. Všichni muži Kremlu - stručná historie současného Ruska. Pistorius & Olšanská, 2016, ISBN 978-80-87855-64-5
- Zygar, Michail. Říše musí zemřít. Pistorius & Olšanská, 2020, ISBN 978-80-7579-078-1
- Žerebcová, Polina. Deníky Poliny Žerebcovové : děvčátko uprostřed čečenské války. 1. vyd. V Brně: BizBooks, 2016. 463 S.
Ocenění
Za překlad díla Proklaté dny od Ivana Alexejeviče Bunina získal tvůrčí prémii v rámci Ceny Josefa Jungmanna pro rok 2006. Roku 2012 obdržel spolu s bratrem Milanem Cenu Rudolfa Medka, udělovanou lidem, kteří se zabývají česko-ruskými vztahy.
Program klubu
Problém války na Ukrajině nabývá stále na síle a přináší další a další otázky. Je možné, aby se tento konflikt přelil přes hranice do dal
V Americe se v současnosti dějí věci, které nechápou ani ti, kteří Trumpa volili. Co bude dále? Náš příští host nám objasní, co
Německý kancléř Olaf Scholz krátce po vypuknutí války na Ukrajině představil koncept Zeitenwende a spolu s ním i změnu německé z
Tomáš Břicháček je právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista, věnující se dění na úrov